Ohlédnutí za Jarem 2008 aneb sezona podle představ
Chlapí, tak je tomu právě rok, co vznikly myšlenky na založení hanspaulského týmu. S hlavou opřenou o ruku jsem přemýšlel, koho zlanařit .Pro mnoho lidí bláznivý nápad. Ale nedalo mi to a stále jsem chtěl dokázat, že se to dá zvládnout a hlavně kvalitně. Bloudil jsem v telefonním seznamu mobilního telefonu, v ročenkách základky a hledal jakýkoli kontakt na kluka, který umí hrát fotbal a hlavně má zájem. Několikrát jsem byl odmítnut. Ale pak se to zvrtlo a i za pomocí náhod se nám tým podařil postavit. I po horším začátku, jsme dokázali v premiérové sezoně postoupit do sedmé ligy. Bylo nám jasné, že máme určité rezervy, a tak došlo k odchodu Zajdy a Kéfy. Bohužel došlo i k neplánovanému odchodu Honzy Zemana, kterého potkal tragický osud. Proto už nikdy nikdo nebude nosit dres s číslem tři. Už nám nezbývá než si rozpomenout na jeho hattrick hned v prvním utkání Pajzovny. Při postupu do sedmé ligy jsme posílily o dva hráče, kteří však mají povinnosti i ve svých fotbalových klubech, což bylo bráno jako minus. Avšak upřímně jsme nečekal takový zájem a zapálenost Davida Světlíka a Honzy Jirce, kteří jsou pro fotbal stále zapálení.Často se zapojovali do našeho potréninkového programu U Capa,tudíž se stali naší součástí a místo v sestavě bylo jisté. A co si budeme povídat, oba byli jednou z hlavních příčin našeho hladkého postupu. Vždy byli pro soupeře nebezpečím. Na to navázali i výkony ostatních hráčů, kteří pokračovali ve výkonech z osmé ligy. Bláža? Zlepšil si osobák na 184 min bez inkasovaného gólu, škoda že nebyla minutka navíc, mohl si být ve skupině nejlepší. Alespoň se může u Capa a v hospodě na Hřišti chlubit tím, že rozhodl jako brankář z penalty v 3 minutě nastavení a zařídil postup.Je to zároveň náš řidič a Deejay naší pajzovňácké hymny – Megamix. Kamynho – miluju ty jeho střely z dálky do ochrannejch sítí. Vždycky když se soustředí na taktiku, tak hraje hodně solidně. Nepříjemnej pro důraznou hru tělem. Jeden z temperamentnějších, který mám radši než psí čumáky. Takovejch víc. Teď se dostáváme k italský superstar, který si musí vždycky vzít koženou bundu a hrát v brejlích od Edgara Davidse, aby nikdo nepoznal že se jedná o kapitána As Roma – Francesca Tottiho. Kdyby na to někdo přišel, tak nás kontumujou. I proto ho radši dáváme do obrany, aby tolik nevyniknul jeho talent ve střílení lobů. Wosa, kapitán který se stáhnul ze zálohy do obrany. Asi proto, aby si taky zahrál. Nervák, který nedokáže prohrávat a tak stále hecuje k tomu, aby k tomu nedošlo. Naštěstí již 22 zápasů je klid. Warning!!! Hysterická láva ale jednou přece jenom může téct. Světlo – Tak to se zase uklidni, jsem to neudělal schválně. Je to žraso, když pronese tyhle výhružky na adresu soupeře, který si hned radši sedne na zadek. Jeho přímočarost nám v minulé sezoně chyběla, možná někdy více přihrát. Filip – no tak to je trapák, s kterým se nechceme bavit, protože furt dává góly a jinejm to tam nepadá.. Tuhle sezonu 13 gólů v 10 zápasech. A to ještě hraje spíš zezadu, žádnej offensive midfielder. Phillip von Reppesching na trůn. Na začátku sezony byl slavnější ve Futuru než v Pajzovně, ale pak těma hattrickama obhájil své kvality. Vždycky čeká jak malej klučina, jak ho pochválíme. Takže, Honzííí …moc děkujeme. Míša Valentů – závodník na jižní spojce, který jezdil letos stejně rychle i na hřišti. Jenom čekám, kdy přijde ta první žlutá karta. Dokonce si i zlepší svůj střelecký rekord. Náš zahraniční klenot Marťo si za nás letos moc nezahrál, kvůli jeho kotníku. Sice jsme mu nabízeli péči v našem zdravotnickém, pajzovňáckém středisku. Na jeho gól z prvního zápasu ale nejde zapomenout. Lefinho splnil to svoje, škoda jen že má tu práci a tolik se nám nevěnuje. Střílet góly taky nezapomněl. A pak máme ještě Růžu, jelikož jsme ho dobře zalívali poučkami a návodem jak dobře hrát, tak z něj vyrostl i jednogólový střelec