Rozhovor s Janem Roubalem
Rozhovor – Jan Roubal
Po delší době se Vám hlásí redakce FCP oddělení interview s off-line rozhovorem. Dnes bude čelit palbě otázek středopolař či zadák FCP Jan Roubal. Kdo ho do Pajzovny dostal, co ho na hraní malého fotbalu baví a například proč a komu z Pajzovny říká koblížek, to a více se dozvíte z následujících řádků.
Ahoj Honzo, vítám tě u off-line rozhovoru pro stránky FCP. V Pajzovně už nejsi úplný zajíc, ale pořád patříš mezi služebně nejmladší hráče. Už sis zvykl na kolektiv FCP a hru FCP, kterou se chce FCP prezentovat?
Ahoj pane redaktore. Zvykl jsem si už na kolektiv FCP? Jestli si dobře pamatuji, tak je tomu zhruba 2 roky, co jsem poprvé seznámil s tehdejšími členy a vlastně hned od začátku jsem si připadal jako jeden z nich. Samozřejmě každý jsme jiný a chvíli trvalo než jsem poznal všechny, zejména co se týče fotbalové stránky, ale myslím, že od loňského roku už jsem schopen si říct, co od koho můžu očekávat.
Ohledně zvyknutí si na hru FCP, tak to bylo možná to nejjednodušší, co mě v posledních letech potkalo, protože pokud jste v týmu, který chce hrát dopředu, pohledně, zároveň odpovědně dozadu a nebere to jen jako záminku na žízeň, tak to je podle mého gusta a o nějakém zvykání není ani třeba diskutovat.
Řekni nám, jak si se do Pajzovny dostal, víme, že to byl docela dlouhý příběh, tě do týmu dostat. Co byl ten potřebný impulz, k tomu aby si začal hrát v Pajzovně? Koho už si před působením v týmu znal?
Ano máš pravdu, chvíli to trvalo než jsem se rozhodl stát se členem FCP. Vlastně o tom by jsi mohl napsat koneckonců i sám, protože si to byl právě ty, kdo mě poprvé oslovil, jestli bych nemohl jít pomoc tehdy ještě vám za FCP. No a tenkrát to vlastně začalo. Takhle jsem šel ještě párkrát a začal jsem zjišťovat, že v hanspaulce mám větší prostor k útočení oproti velkému fotbalu tudíž si víc zahraju a jaká je zde dobrá parta lidí. Také rozhodlo to, že loni jsem přestal stíhat tréninky na fotbale a chtěl jsem nějakým způsobem tyto absence dohnat, což mi zápasy hanspaulky odehrávající se v podvečerních až večerních hodinách umožňovali. K rozhodnutí určitě také přispěl fakt, že do týmu jsem přicházel s mým dlouholetým kamarádem Vojtou Šalandou a z tehdejšího kolektivu ještě znal borce jako Davida Světlíka, Romana Grafa, JJ, Tomáše Vodsloně a samozřejmě tebe Máro :)
Víme o tobě, že na velkém hřišti nastupuješ většinou ve středové formaci. Malý fotbal je přeci trochu jiný sport, kde se na malém hřišti cítíš lépe, vzadu či ve středu, případně proč? A co se ti na malém fotbale líbí na rozdíl od klasického velkého?
Není žádným velkým tajemstvím, že nejraději hraju v záložní řadě. Hlavním důvodem je fakt, že hraji stejnou pozici na velkém hřišti a cítím se tam nejlíp a nejjistěji a myslím, že tam jsem pro tým nejvíc prospěšný. Na druhou stranu už jsem za ta léta prošel všechny posty jak v záložní tak i v obranné řadě a pokud je potřeba, tak si s chutí dokážu zahrát na kterémkoliv postu.
Pokud se zaměřením na rozdíly malé kopané a velkého fotbalu, tak je to hlavně v herním vytížení. V malé kopané na rozdíl od velkého fotbalu, kde se několikrát během zápasu nemusíte dotknout i několik minut balonu, tak zde je potřeba být neustále ve střehu a očekávat, že se k vám může míč kdykoliv dostat(což se také i děje) a to je to, co se mi líbí nejvíc.
Přes letní přípravu sis prošel nepříjemným a vleklým zraněním, prozraď o co šlo a jak si na tom nyní? Už si 100% fit?
V podstatě se jednalo o krevní sraženinu, která se mi udělala z přetížení šlach na holenní kosti.
V tuto chvíli bych měl být už v pořádku a plně fit do dalších bojů.
Minulá sezóna ti střelecky poměrně vyšla, kolik zářezů od tebe můžeme letos čekat? Myslíš, že sezona bude podobně plodná?
Musím říct, že i mě samotného překvapilo kolik gólů se mi podařilo dát. Přeci jenom nikdy jsem ani já sám sebe nepovažoval za extra střelce, proto si myslím, že nebude jednoduché znovu zopakovat počin z minulé sezóny, ale kdo ví...
Teď k tobě jako osobnosti, víme že si starý šprýmař, který nezkazí žádnou srandu. Všimli jsme si, že jednoho ze spoluhráčů oslovuješ jako „Koblížka“, pověz jak to vzniklo a o koho jde?
:) Tohle oslovení si u mě vysloužil Tomáš Vodsloň na jedné akci po zimě, když jsme se viděli po delší době a já jsem ho poznal jako normálního, poměrně hubeného kluka a najednou na něj koukám, jak se pěkně zakulatil. No a první, co mi napadlo ,když jsem ho viděl tak byla pěkně zakulacená kobliha a už to bylo. Nakonec ale musím uznat, že od té doby nám ,,koblížek´´ přišel o spoustu marmelády a možná by se slušelo od tohoto oslovení upustit....ale jen možná :)
Také je o tobě známo, že se nevyhýbáš společenským aktivitám (spíše je vyhledáváš J), nemyslíš že FCP měla být v tomto směru aktivnější?
Podle mě je i štěstí, že se nám občas podaří se sejít na ,,jedno´´ v pár lidech, protože spousta z nás pracuje, chodí případně ještě do školy a má i jiné zájmy a povinnosti, takže z mého pohledu by jsme měli být rádi i za to málo, co se nám naskytne.
Teď něco o tobě, co děláš, když nehraješ fotbal? Kde pracuješ, co tě baví a jaké máš plány do horizontu 5 let?
V současné době pracuju v malé projekčně-realizační firmě táty mého spolužáka ze střední, kde hlavní náplní mé práce je starost o správný chod prací a přísunu materiálů na stavby, v podstatě dělám stavebního mistra.
Mimo to si ještě dodělávám dálkově vysokoškolské magisterské studium v Brně na VUT, které bych měl dokončit v únoru příštího roku a není dne, kdy bych se netěšil až to bude za mnou.
Pokud se mi naskytne možnost volného času, tak kromě fotbalu hrozně rád hraju nohejbal, který hraju už od mala. V zimě ač bohužel už jen zřídka kdy si rád zahraju hokej a vlastně samotné bruslení mě moc baví a nakonec loni jsem si splnil malej sen a pořídil si eletrickou kytaru na kterou se snažím hrát.
Plány ohledně budoucnosti, to jsou vždy spíš taková přání, ale byl bych rád prvně dodělal školu, pak měl slušnou práci, která by mě bavila, osamostatnil se a na všech sportovních frontách byl co nejúspěšnější.
Co se týče tvé fotbalové kariéry, tak celou jí procházíš s Vojtou Šalandou (Sokol Stodůlky, FC Pajzovna), myslíš ,že to s ním dokopeš až do konce kariéry? Nebo máš ještě nějaké větší ambice? J
No vypadá to, že naše skvělé kariéry spolu budou spjaty asi až do konce, teda pokud Vojta dokáže se mnou držet tempo, což by mohl dokázat...možná:). Samozřejmě stát se může cokoliv a nikdo neví, co nás čeká, takže si na 100% odpověď budeme muset doufám, že ještě dlouho počkat. Ambice určitě jsou, ale u mě už spojené jak se Sokolem Stodůlky, tak i s Pajzovnou.
Poslední otázka, když se ohlédneš za svým prozatímním působením v FCP, co ti to dalo, působení v mužstvu? Jak si tu zatím spokojený, případně co by si zlepšil u FCP? A co by si přál FCP do budoucna?
Pokud se ohlédnu zpět, tak díky Pajzovně jsem poznal další skvělé lidi s podobnými zájmy a dostalo se mi větší možnosti využití mých ofenzivních schopností. Z předchozích odpovědí je asi zřejmé, že spokojenost z mé strany s Pajzovnou je a zejména bych chtěl ještě vyzdvihnout práci mimo fotbalové dění ať už to jsou stránky FCP, rozhovory až po recenze ze zápasů(zejména Petra Vosmíka).
Nakonec bych popřál Pajzovně, aby se udrželo velmi přátelské prostředí a pohoda v týmu, herní projev kterým se prezentuje a co nejvíce úspěchů do budoucna.
Tak to byla poslední otázka, Roubiči já ti děkuji za čas strávený nad tímto rozhovorem a přeju ti ať se ti vyhýbají zranění a dostaneš se do formy, co si měl v minulé sezoně.
Naopak Máro já děkuju za rozhovor a hlavně za přání a těším se na další působení v FC Pajzovna.
S pozdravem Roubič.
Redakce FCP
Jelen