1.kolo: LFC Nova A - FC Pajzovna
NOVA UFC A vs. FC Pajzovna – 7.9.2015, TEMPO
2:2
V příjemném večeru, který pomalu uzavíral letní období jsme se sešli se soupeřem NOVA UFC, který loňskou sezónu skončil na čtvrtém místě v další skupině třetí ligy, a tak bylo zřejmé, že pro začátek jsme nám los nedopřál nejpřívětivějšího soupeře. Místem konání zápasu se stala Lhotka, tedy městská část , která je domovinou pražského Tempa. Tento areál doznává značných úprav, na kterých se podílí město zřetelnými finančními injekcemi. Konkrétně došlo k výměně travnaté plochy za umělou trávu na dolním hřišti a rekonstrukci horního hřiště, kde by se měl tyčit pažit, jenž budou brázdit nesčetná množství fotbalových nadějí.
Do prvního zápasu jsme nastoupili ne tak precizně jako členové armády KLDR, nicméně na naše poměry v ideálním množství devíti lidi, a tak jsme mohli střídat v každé formaci jednoho člena. Sestava byla následující : Koubič – Vosa ( C ), Voci, Maty – Honza, Světlo, Jelen – Bláža, Lefi.
Soupeř, v jehož středu se nacházeli i hráči sparťanské juniorky byl obohacen i o dva hráče starší generace. I tak soupeř nenasadil svoji hvězdu Sáčka, který podepsal profesionální kontrakt se Spartou a můžeme se s ním již setkávat na lavičce pro ligová utkání. Velmi dobře vybavení mladí fotbalisté ukazovali svoje fotbalové dovednosti a pohyb, my však kontrovali svými brejky a zřejmě jsme si vytvářeli i více brankových příležitostí , ačkoliv soupeř měl míč více na kopačkách a kontroloval tak hru. Několik příležitostí oba brankáři zastavili, a tak v 15 minutě přišla nejhezčí akce zápasu, a to když dostal Lefi dostal míče za obranu, a napumpován redbullem nezištně naservíroval patičkou jak od bochníku Honzovi, který svojí slabší nohou (úplně vidím, jak teď kouše polštář, protože tvrdí že silné má obě ) nás poslal do vedení jedna nula. Pět minut před koncem poločasu jsme se však nesmyslně nechali vytáhnout při výkopu od brány až brance soupeře, a tak vznikla kapsa ( nikoliv Gordon bleu ), do které si naběhl holohlavý rychlík soupeře, kterého nezastavil ani Světlo a srovnal na poločasových 1:1.
Druhá půle měla stejně parametry jako půle první, avšak šancí jsme měli stále více, avšak i s dávkou smůly jsme nedokázali skórovat. Gólový příděl přišel až v 50. minutě, kdy si našel Honza kuličku jak Karkulka svojí babičku a ve skrumáži a vstřelil svůj druhý gól. Bohužel jen pět minut nás dělilo od vítězství, ale spravedlnost zasáhla, a to když nadvakrát tečovanou střelu si Koubič srazil do brány a dokonal tak mrzutou, nutno říct oprávněnou remízu. Nemusí nás to tak mrzet, jelikož výkon nepatřil k nejhorším a vzhledem k tomu, že soupeř bude hrát vrchní polovinu tabulky, není to žádná ztráta. Zkrátka jsme si zahráli ve středu fotbálek v parádním počtu, a tak to má být.